Jarní splutí Sázavy

Sázava, jak každý český vodák ví, patří mezi nejoblíbenější české řeky. Za běžného letního vodního stavu let je to pro většinu paddleboardistů velmi pohodové splutí.

Pokud však předpověď počasí naznačuje, že se blíží několikadenní vydatné deště, značná část paddlebardistů bedlivě sledovat zvyšující se hladinu na vodočtu v Nespekách. Neboť pro nás, vyznavače divokovodního paddleboardingu, je to ideální příležitost užít si pořádnou divočinu hned "za barákem". Což byla i situace posledního týdne.

Po intenzivních deštích se průtok Sázavy vyhoupnul z cca 20m³s až na druhý povodňový stav tedy 150m³s. To byl ten správný signál pro nejostřílenější paddleboardisty. Nejsme ale šílenci, abychom splouvali povodňovou vlnu, kdy je splouvání řek navíc přísně zakázáno.

Pár dní jsme si počkali na opadnutí hladiny a vyrazili na úsek řeky z Týnce nad Sázavou do Pikovic za stavu 90m³s. Plavba to byla velmi zábavná s množstvím vln a peřejí a vyjma jezu Kaňov byli všechny s opatrností jetelné.

Tento článek může být i inspirace na výkendový výlet pro zkušené paddleboardisty avšak pouze za dodržení všech bezpečnostních zásad a použití poviné výbavy (vesta, helma).

!!! Zásadně nedoporučujeme splouvání rozvodněných řek bez dostatku zkušeností s jízdou na divoké vodě. !!!

Video z nedávného splutí:

Níže si můžete přečíst i článek o splouvání Sázavy v roce 2014, vytažený s historických análů.

Vodnatější Sázava na Paddlu, aneb „ Bylo nás pět“

Po velmi mírné zimě se na jaře vodočet Sázava-Nespeky málo-kdy podíval přes 15m/s, proto jsme všichni přivítali ke konci května vydatné deště a čekali, kde se urodí. Už víkend vypadal hezky a mnohé české řeky byly v sobotu v noci velmi mohutné, ale po ránu už bylo všechno v Jizerkách pryč. Soustředili jsme tedy svoji pozornost na vodočet v Nespecích. Z neděle na pondělí přidalo ještě pár kubíků a tak padlo jasné rozhodnutí, že v pondělí odpoledne se jde na věc. Na zastávce vlaku v Pikovicích se nás sešlo 5 kousků. Od plážově oblečeného Milana až po Míru Kodadu, který svým vodáckým vybavením s poctivou vestou a helmou nejednoho účastníka vystrašil. Plán byl jet vlakem do Krhanic a poté volným tempem zpět k autům do Pikovic. Cestou nás čekalo několik jezů, průjezd mezi šutrama i pár hospůdek. O tomto výletě jsem původně chtěl psát a měl jsem opravdu i hezké fotky, ale nakonec to byl výlet smolný. Po cca 2km plavby nás navždy opustil můj telefon s pořízenými fotografiemi a na Kamenném Přívozu i Marek Palán, který si poranil nohu o nějaký šutr číhající pod hladinou. Do cíle nás tedy dorazila jen čtyřka a ještě bez jednoho telefonu a spousty pěkných záběrů.

Už jsem se začínal vymlouvat Snížákovi a celé redakci, že článek o Sázavě nebude, protože text je sice hezká věc, ale bez fotek to prostě nejde.

Ani ne týden na to se Sázava „pochlapila“ ještě více a tak jsem na neděli vyhlásil další společné splutí. Tentokrát hlásil vodočet krásných 35m/s a akce se mimo 4 kousků zúčastnila i jedna slečna. Tímto Dominice skládám holt a smekám, co všechno ustála. Dopravu jsme tentokrát otočili, započali jsme výlet v Krhanicích a počítali s vlakem v 19:05 z Pikovic zpátky do Krhanic k našim autům.

Sázav měla ten den dobrý tah na bránu, všechny jezy se daly jet, aniž by člověk zadrhával flosnami a mezi tím vším se celá řeka krásně vlnila. I v klidných úsecích jsme se bez větší námahy pohybovali velmi rychle po proudu dolů. Po cestě jsme se zastavovali v nespočet vracácích, abychom potrápili stabilitu i u jakéhosi vodopádu z přitékajícího potoka, abychom rozvířili diskuzi na téma, co se ještě dá jet a co už ne. Je až s podivem kolik lidí věřilo, že Zímák ty schody na paddleboardu opravdu seskákal. Tímto vás tedy chci ujistit, že šlo pouze o pózu na hezkou fotku, ale povedla se ne?

Po cestě jsme se zastavili ještě na Kamenném Přívozu, abychom uctili památku kamarádovy nohy a ochutnali místního pěnivého moku, poté už jen zkontrolovat rodinku nutrií (velké krysy co kempují na ostrůvku u mostního pilíře a neznalí vodáci na ně pořvávají: „Jé hele bobr.“) a hurá do Pikovic.

Asi 15minut před dojezdem do cíle vidíme na trati v námi požadovaném směru vláček. Vesele mu máváme a kvitujeme kvalitu českých drah, které takto často zabezpečují, pro vodáky, tak důležité spojení. Velké zklamání nás pak potkává na zastávce, kde se dozvídáme, že vlak který jsme viděli byl onen 19:05, ale vůdce naší výpravy (to jako já ) si popletl zastávky, takže v Pikovicíh (zastávka PETROV U PRAHY) byl vlak už před sedmou a další jede v 20:47.

Hledáme řešení a pak jej nacházíme v místím stánku s občerstvením, kde díky zásobám jídla a pití slabé dvě hodinky bez problému přečkáváme.

Sázava je na paddleboard fajn řeka, jen musí téct alespoň 15m/s.

Tak někdy u nutrií na stojáka ahooooj